Nedávné uvedení mangy „Manžel mého bratra“ od japonského autora Gengoróa Tagameho v českém překladu přináší na naše pulty dvoudílný komiks, který se dotýká významného, avšak dříve méně diskutovaného tématu – stejnopohlavního manželství. Manga, jejíž první část byla původně vydána před více než deseti lety, zkoumá společenské předsudky a tabu, které jsou stále přítomné v japonské společnosti.
Po smrti Japonce Rjódžiho se jeho kanadský manžel Mike rozhodne navštívit Japonsko, aby navázal kontakt s rodinou svého zesnulého partnera. Seznamuje se s Rjódžiho bratrem-dvojčetem Jaičim a jeho dcerou Kanou. Prostřednictvím setkání s nimi Mike zjišťuje, jak hluboko jsou zakořeněny předsudky o homosexuálních vztazích u místních obyvatel.
Esteticky přitažlivý černobílý komiks je prezentován způsobem, který je v souladu s tradiční japonskou mangou – čte se zprava doleva. Dílo se zaměřuje na současnou i přetrvávající homofobii v Japonsku, přičemž tato témata jsou představena prostřednictvím naivní dětské perspektivy malé Kany. Autor se zjevně snaží demonstrovat, že tolerance je cestou k harmonii, ale místy to činí spíše didakticky.
Manga zobrazuje vztah dvou mužů velmi decentně, bez intimnějších detailů, a je doporučena pro čtenáře starší patnácti let. Druhý díl, který byl vydán letos, jde hlouběji a více odhaluje minulé životy Mikea a Rjódžiho. Příběh o různorodosti rodinných struktur poskytuje plynulý, avšak neobjevný pohled na dnes již známou diskusi o přijímání různorodých forem rodiny.
I přes určitý anachronismus, který může plynout z desetiletého odstupu od původního publikování, zůstává „Manžel mého bratra“ relevantním a hodnotným příspěvkem k diskusi o toleranci, rovnosti a přijetí ve společnosti.
