Letošní rok si Česko zapisuje do historie s rekordními teplotami a extrémním suchem, fenoménem, který sužuje nejen naši republiku, ale také celou Evropu. Satelitní snímky z počátku srpna jasně ukazují, jak je sucho rozsáhlé. Vegetace, dříve zelená, nyní postrádá svůj obvyklý lesk. Hnědé plochy na mapě naznačují úbytek vlhkosti v půdě a ohroženou krajinu. Suché oblasti jsou nyní nejvýraznější v Českomoravské vrchovině a dalších oblastech s vyšší nadmořskou výškou.
Podle analýzy webu Intersucho čelí třetina území Česka extrémnímu půdnímu suchu, zatímco značná část země se potýká s výrazným nedostatkem vody. Hydrologický stav přitom nezůstává pozadu v alarmujících číslech: mnohé řeky dosahují kriticky nízkých průtoků a menší toky, potoky a studny se blíží historickým minimům, jako tomu bylo v roce 2018.
Vedra a absence srážek jsou hlavními viníky tohoto problému, přičemž tato kombinace se v posledních letech stává čím dál častější. Český hydrometeorologický ústav uvedl, že letošní jaro bylo nejsušší zaznamenané, což je doprovázeno teplotními rekordy, kdy například v Doksanech dosáhla teplota až 41,9 °C.
Sucho mimo jiné výrazně ovlivňuje české lesy, kde již na většině území pozorujeme zastavený růst dřeva. Podle odborníků téměř 70 % lesních ekosystémů vykazuje podprůměrný růst. Mnohé stromy trpí vážným nedostatkem vody, což má dopad na biodiverzitu a stabilitu českých lesů.
Globální klimatická změna a s ní spojené extrémní výkyvy počasí jsou důležitými faktory, které hrají roli ve stále častějším výskytu takto vážných klimatických situací. Nedostatek srážek a úbytek sněhové pokrývky, která obvykle na jaře zvyšovala zásoby vody, stojí za vážnými obavami hydrologů a zemědělců.
Ovlivněno suchem je i zbytek Evropy, kde obdobné problémy hlásí z Rakouska, Švýcarska a dále na západ ve Francii a Španělsku, přičemž řeky Dunaj a Rýn také hlásí minimální průtoky. Tento stav vyžaduje rychlou adaptaci a řešení změn vedoucích k udržitelné vodní bilanci regionu i celého kontinentu.
