Maďarský premiér Péter Magyar stanovil cíl pro vstup země do eurozóny na rok 2030. Tento milník by měl přinést více výhod než nevýhod. Maďarsko však aktuálně nesplňuje žádná z nezbytných kritérií pro přijetí eura a v porovnání s dalšími čtyřmi zeměmi, které tuto měnu ještě nepřijaly, je na tom nejhůře. Evropská centrální banka upozorňuje na nezbytnost zlepšení řady ekonomických a strukturálních aspektů.
Dosažení vysoké státní zadluženosti, nevyhovující úrokové sazby a neudržitelný rozpočtový deficit představují hlavní překážky, které musí Maďarsko překonat. Průzkumy ale ukazují, že mezi obyvateli panuje silná podpora pro přijetí eura, pohybující se mezi 70 až 75 procenty, což z něj činí nejpodporovanější krok ve střední Evropě, mimo eurozónu.
Maďarsko se potýká s následky ekonomické izolace, která přinesla například hospodářský úpadek či odliv zahraničních investic. Podle Magyara je však důležité efektivnější využití prostředků z fondů EU a zlepšení ekonomické politiky, aby se předešlo úsporným opatřením.
Před vstupem do eurozóny bude Maďarsko muset řešit i další kritéria. Patří sem snížení inflace a volatility měny, úprava zákonů týkajících se centrální banky a posílení právního státu. Česká republika, Polsko, Rumunsko a Švédsko jsou dalšími kandidáty na přijetí eura, avšak Maďarsko má nejvyšší úroveň zadlužení mezi nimi.
Premiér Magyar zdůraznil, že splnění maastrichtských kritérií je realistický cíl, avšak jeho dosažení nebude automatickým krokem ke vstupu do eurozóny. K tomu budou potřebná i důležitá politická rozhodnutí a spolupráce v oblasti měnové politiky, jak naznačil v odpovědi na novinářské dotazy.
Zatímco stárnoucí populace a nedostatek vhodných pracovních dovedností stále představují výzvy, Maďarsko hledí směrem k integraci do eurozóny jako k cestě ke stabilnímu ekonomickému rozvoji v následujících letech.
