Maďarská vláda přišla s vážným obviněním proti investigativnímu novináři Szabolcsu Panyimu, kterého viní ze špionáže ve prospěch Ukrajiny. Tento krok vyvolal vlnu reakcí jak v Maďarsku, tak i v zahraničí. Panyi, známý svými investigativními aktivitami, publikoval přepis schůzky maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa s Sergejem Lavrovem, ruským ministrem zahraničí, která se údajně odehrála v roce 2020. Vládou kontrolovaná média informovala o Panyho napojení na opoziční síly a cizí zpravodajské služby, což žurnalista sám rázně odmítl.
Szabolcs Panyi na svých sociálních sítích podotkl, že obvinění ze špionáže v rámci státu Evropské unie je velmi neobvyklé. Přirovnal ho k praktikám vlád v Rusku či Bělorusku, vyjádřil svou víru v maďarskou justici a její dodržování domácích zákonů, navzdory tomu, co označil za rostoucí afinitu Maďarska vůči Rusku.
Podle přepisu zveřejněného Panyim, Szijjártó údajně pomohl zprostředkovat setkání mezi tehdejším slovenským premiérem Petrem Pellegrinim a jeho ruským protějškem Michailom Mišustinem. Tato schůzka, která se údajně odehrála v kontextu slovenské předvolební kampaně, měla oslovit prorusky orientované voliče.
Význam obvinění zdůraznil i fakt, že maďarský ministr zahraničí Szijjártó přiznal časté telefonáty s Lavrovem během zasedání v Bruselu, což opoziční lídr Péter Magyar označil za vážné narušení národní bezpečnosti.
Toto celé vyvolalo debaty nejen o svobodě tisku v Maďarsku, ale i o širších geopolitických směrech, které maďarská politika v poslední době nabírá. Obvinění novináře ze špionáže v zemi, která je členem Evropské unie, působí neobvykle ve světle demokratických hodnot, které blok obvykle sdílí.
Zatímco maďarská vláda trvá na vážnosti svých obvinění, Panyi se brání tím, že jeho činnost není špionážní, ale čistě investigativní. To ponechává otázky nejen o svobodě tisku v Maďarsku, ale i o jeho vnější politické orientaci.
