Neobvykle teplé září srazilo rekordy
Pokud jste si v posledních týdnech říkali, že jsme září spíše pekli než procházeli, nejste sami. Letos na podzim totiž teploty lámaly rekordy po celé Evropě, a to nejen počasím, ale i množstvím bezmračných dnů. Klíčovou otázkou ovšem je, co stojí za těmito nezvykle teplými podmínkami?
Za vším hledej výkyv…
Vysoké teploty v září nejsou jen vzpomínkou letošního roku. Meteorologové tvrdí, že změny klimatu působí naší planetě pořádné vrásky. Ale proč zrovna teď a zrovna tak intenzivně? Základní vysvětlení je společná akce El Niño, což je klimatický jev ovlivňující počasí, a znatelný nárůst skleníkových plynů v atmosféře.
Co říká klimatický expert?
Karl Grover, uznávaný klimatolog, k tomu říká, že „i když se jedná o meteorologický fenomén, je pravda, že se projevuje výrazněji díky naší dramaticky rostoucí uhlíkové stopě.“ Tyto vysoké teploty nejsou obyčejným projevem počasí, ale spíše důsledkem chemického koktejlu a zásahů do přírody.
Města jako z mikrovlnky
Vysoké denní teploty zasáhly především velká města. V betonových džunglích nebylo úniku před horkem. A právě městská zastavba přispívá k tomu, že teplo nemá kam uniknout a „pečení“ v betonu se stává okamžitou realitou. Množství asfaltu a nedostatek zeleně situaci ještě zhoršuje.
Krok do neznáma, nebo stará známá píseň?
Zatímco jedni předpovídají, že se jedná o začátek nového normálu, druzí doufají, že nás letošní počasí více zaktivizuje k ochraně toho, co nám příroda nabízí. Pravda je ovšem taková, že pokud nezměníme svůj přístup k životnímu prostředí, budou nás podobné „teplotní pikniky“ trápit neustále.
Karl Grover uzavírá: „Je na čase, že bychom měli brát změny klimatu vážně. Nejen kvůli rekordům, ale kvůli sobě samým.“ A tak zatímco někteří ještě nad pádly klávesnice možná kývají hlavou nevěřícně, jiní přemýšlí, jaké kroky udělat, abychom se v dalších letech na podzim nemuseli pod pečící planetou cítit, jako bychom žili velezralí pro mikrovlnku celoročně.
