Napětí v Hormuzském průlivu eskaluje poté, co íránské revoluční gardy oznámily podmínky pro volný průjezd tímto strategickým kanálem. Teherán nyní žádá arabské a evropské státy, aby vyhostily izraelské a americké diplomaty ze svého území výměnou za neomezený přístup přes průliv.
Tato oblast je klíčovým dopravním uzlem, přes který putuje přibližně pětina světového obchodu s ropou a zkapalněným zemním plynem. Hormuzský průliv má strategický význam především pro regionální i globální ekonomickou stabilitu.
Americký prezident Donald Trump reagoval na tento vývoj údernými slovy. Varoval, že pokud Írán zastaví plavbu ropy přes průliv, Spojené státy odpovědí mnohem silnějšími vojenskými údery. Podle Trumpa by tyto akce mohly mít nejen okamžitý, ale i dlouhodobý dopad na íránskou infrastrukturu.
Íránští představitelé včetně náměstka ministra zahraničí Madžída Tacht-Ravančiho naznačili, že jejich agresivní kroky lze zvrátit ukončením nepřátelských akcí ze strany USA a Izraele. Země jako Rusko, Čína a Francie už navážily nabídnout pomoc při zmírnění konfliktu.
Současné násilí na Blízkém východě začalo údery USA a Izraele na Írán, které vedly k vojenské odvetě Teheránu prostřednictvím raket a dronů. Podle tajemníka íránské bezpečnostní rady Alího Laridžáního zůstane klid v oblasti nedosažitelný, dokud budou sílit války podněcované západní intervencí. Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil úmysl vyslat do oblasti válečné lodě, aby pomohl stabilizovat situaci, až utichnou hlavní boje.
Napjatá situace nejen v Hormuzu vyžaduje citlivé diplomacie, jinak by mohl být blokován životně důležitý tok energií, který má dalekosáhlé důsledky pro globalní trhy i ekonomiky regionu.

