V letních měsících, kdy rtuť teploměrů stoupá do tropických výšek, vyvstává otázka, jaké jsou limity pro práci v extrémních teplotních podmínkách. Nejde přitom pouze o pracovníky na stavbách či venku, ale také o ty, kteří pracují uvnitř budov, jako jsou kanceláře či laboratoře. Česká legislativa stanovuje jasné hranice, které musí zaměstnavatelé respektovat a v případě nutnosti zajistit opatření k zajištění bezpečných pracovních podmínek.
Pro zaměstnance vykonávající sedavé práce, typicky v kancelářských prostředích, je maximální přípustná teplota 27 stupňů Celsia. Podobná regulace se vztahuje i na laboratoře. S rostoucí fyzickou náročností práce se však tyto limity liší. Například pro ty, kteří řídí osobní auta či pracují na pokladnách, nesmí teplota přesáhnout 26 stupňů. Ještě náročnější podmínky platí pro řidiče nákladních vozidel a některé stavební profese, kde je povolená hranice až 30 stupňů.
Pokud teplota na pracovišti dosáhne či překročí stanovené limity, zaměstnavatel nesmí zůstat nečinný. Je povinen přijmout konkrétní opatření jako zvýšit ventilaci, poskytnout stínění, bezpečnostní přestávky a ochranné nápoje. Podle zákona o inspekci práce mohou být za nedodržení těchto pravidel udělovány pokuty až do výše dvou milionů korun.
Kromě maximálních jsou stanoveny i minimální teplotní limity. Pro kancelářskou práci je to 20 stupňů Celsia, pro řidiče osobních vozidel a pokladní 18 stupňů a pro řidiče autobusů a tramvají 14 stupňů. Tyto limity mají zajistit odpovídající pracovní podmínky i během chladnějších měsíců.
I když klimatizace není povinná, jestliže je na pracovišti instalována, musí být správně nastavena. Nebezpečný může být zejména vysoký rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou, který by podle odborářů neměl přesáhnout pět až šest stupňů, aby nedocházelo k nachlazením.
Zaměstnavatelé také musí zaměstnancům poskytovat ochranné nápoje při teplotách nad 31 stupňů. To platí i pro administrativní pozice a tekutiny musí být zdravotně nezávadné, jako například minerální nebo pitná voda.
