Vědecký tým z Olomouce a Ženevy podnikl významný posun v pochopení fungování brassinosteroidů, klíčové skupiny rostlinných hormonů. Tyto hormony hrají zásadní roli v růstu a vývoji rostlin, včetně jejich reakce na stresové podmínky, jako je sucho nebo extrémní teploty. Využíváním modelové rostliny Arabidopsis thaliana se vědci zaměřili na to, jak rostliny rozpoznávají a odpovídají na přítomnost těchto hormonů.
Výzkumný tým ze Ženevy a olomoucké Laboratoře růstových regulátorů detailně popsal mechanismus, který umožňuje rostlinným buňkám rozpoznat brassinosteroidy pomocí receptorů. Tyto receptory, specializované proteinové molekuly, jsou schopny navázat specifické signální molekuly a spustit tak různé fyziologické reakce v rostlinách.
V rámci studie výzkumníci analyzovali interakce mezi patnácti brassinosteroidy a čtyřmi různými receptory. Zjistili, že na receptory se váže více hormonů, než bylo dříve předpokládáno. Dřívější výzkumy se soustředily především na brassinolid, nyní se však ukázalo, že významnou úlohu hrají také hormony jako castasteron nebo 28-homocastasteron.
Miroslav Kvasnica, vedoucí olomouckého týmu, a jeho kolegové zajišťovali chemickou a analytickou část projektu. Podařilo se jim synteticky připravit a analyzovat řadu derivátů těchto hormonů, což bylo klíčové pro odhalení nových poznatků. Studie přitom zjistila, že nejen síla vazby na receptor, ale také správná orientace molekuly a schopnost vytvořit funkční komplex s koreceptorem, jsou rozhodující pro biologickou aktivitu hormonů.
Tyto poznatky otevírají nové možnosti pro výzkum v oblasti rostlinné signalizace a vývoje syntetických analogů hormonů. Jejich praktické uplatnění v zemědělství ale vyžaduje další výzkum. Výsledky byly publikovány ve vědeckém časopise Nature Plants.
