Česká republika by mohla mít problém s financováním své obrany i v případě, že by dodržela své závazky vůči Severoatlantické alianci ohledně výdajů ve výši 3,5 % HDP. Skrytý dluh české armády je odhadován na 175 miliard korun, jak uvedla studie Centra veřejných financí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Autoři studie navrhují tři scénáře, jak by se mohly obranné výdaje vyvíjet do roku 2035, ale ani jeden z nich nedokáže plně řešit dopady dlouhodobého podfinancování.
Při srovnání s Polskem, kde jsou obranné výdaje na úrovni 6,5 % HDP, by Česká republika musela zvýšit své rozpočtové závazky až na 4,5 % HDP, aby se mu přiblížila. Rychlé dohnání Finska, které by vyžadovalo až 7 % HDP, je považováno za nereálné. Pokud Česko bude pokračovat ve výdajích ve výši 2 % HDP, jak bylo naplánováno, riskuje, že zůstane výrazně pozadu.
V rámci debaty, kde byla studie prezentována, se diskutovalo o možnostech nalezení finančních prostředků pro zajištění obrany. Účastníci upozornili na potenciální přínos pro český obranný průmysl, pokud by byly české firmy efektivněji zapojeny do evropských struktur. Vládní zmocněnec Jakub Landovský vyjádřil očekávání, že do roku 2027 budou výdaje ve výši 2 % HDP dosaženy.
Jedním z klíčových témat diskuse byla také odlišná úroveň vnímání ohrožení v Evropě, jež závisí na zeměpisné blízkosti k Rusku. Výdaje zemí na obranu přirozeně rostou s blízkostí k potenciálním konfliktům. Vzhledem k technologickému pokroku je důležité investovat i do schopností reagovat na nové typy hrozeb. Země EU by měly využít současné možnosti rozvolněných fiskálních pravidel pro zajištění nutných vojenských investic.
