Kolumbie se stala druhou zemí na světě, která uznala izraelskou svrchovanost nad Golanskými výšinami, územím připojeným k Izraeli v roce 1967 během šestidenní války. Golanské výšiny, strategicky významný region, jsou považovány podle mezinárodního práva za součást Sýrie, což činí kolumbijské rozhodnutí kontroverzním.
Kolumbijské ministerstvo zahraničí v pondělí oznámilo, že rozhodnutí uznat svrchovanost nad tímto územím bylo motivováno dlouhodobou nestabilitou na Blízkém východě a klíčovou rolí Golanských výšin v izraelské bezpečnostní politice. Kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella, který nedávno nastoupil do úřadu, vyjádřil podporu Izraeli a přislíbil další kroky k posílení vzájemných vztahů, včetně přesunutí kolumbijské ambasády do Jeruzaléma.
Toto uznání přichází v kontextu napjatých vztahů mezi Izraelem a některými latinskoamerickými zeměmi, zejména po tvrdých izraelských vojenských akcích v Pásmu Gazy, které následovaly po útoku Hamásu na Izrael v říjnu 2023. Předchozí prezident Kolumbie, Gustávo Petro, kvůli těmto událostem izraelskou stranu kritizoval, což vedlo ke zhoršení diplomatických vztahů.
Též se očekává, že kolumbijská iniciativa v uznání izraelského nároku na Golanské výšiny může být zdrojem nové regionální diplomacie a ovlivnit postoj dalších zemí. Na inauguraci prezidenta de la Espriella dohlížel i izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar, což naznačuje důležitost těchto rozhodnutí pro obě strany.
Výrok Kolumbie tak posiluje její postavení jako blízkého spojence Izraele v Latinské Americe a otevírá cestu k větší spolupráci na politické a ekonomické úrovni. Přestože většina mezinárodních aktérů nadále považuje Golanské výšiny za syrské území, kolumbijská vláda se připojuje k menšinovému názoru vedoucímu k podpoře izraelské politiky na Blízkém východě.
