V pátek proběhla důležitá schůzka mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Setkání se uskutečnilo v Putinově rezidenci u jezera Valdaj na západě Ruska, což je lokace, kde Putin tradičně nepřijímá zahraniční hosty. Přestože Kreml po jednání oznámil, že hlavními tématy byly svazové soustátí, ekonomická spolupráce a bezpečnost v regionu, zůstává mnoho detailů stále neznámých.
Podle dostupných informací schůzka nejspíš souvisí s narůstajícím napětím mezi Běloruskem a Ukrajinou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně vyjádřil obavy, že Moskva tlačí na Lukašenka, aby zvýšil pomoc Rusku ve válce proti Ukrajině, která již trvá pět let. Ruská strana i běloruské vedení však tyto spekulace odmítají a zdůrazňují, že zdrojem nestability je právě Ukrajina spolu se Západem.
Zároveň se spekuluje o tlaku, který Moskva vyvíjí na Minsk, zejména s úmyslem využít běloruské území ve vojenských operacích proti Kyjevu. Jak poznamenal deník The Wall Street Journal, Moskva dokonce hrozí snížením finanční podpory, pokud Bělorusko nesplní určité požadavky. Kreml tyto dohady odmítl a potvrdil, že Bělorusko zůstává jeho nejbližším spojencem.
Znepokojení Ukrajiny narůstá. Prezident Zelenskyj minulý týden vyzval Lukašenka k odstranění retranslačních stanic na běloruském území, které pomáhaly při ruských útocích. Přestože Lukašenko údajně navrhl diplomatické řešení ve snaze předejít eskalaci, Ukrajina stále cítí hrozbu. Zelenskyj zopakoval výhrady vůči pohraniční infrastruktuře, kterou Bělorusko buduje u ukrajinských hranic.
Ačkoliv Lukašenko často proklamuje nechuť jeho země být zatažena do conflictu, historický kontext ukazuje opak: Běloruské území bylo využito při ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. To zanechává mnoho otázek ohledně budoucí role Minsku v širším regionálním konfliktním rámci.
