Mnoho lidí žije v iluzích, že dosažení životního cíle přinese trvalé štěstí a spokojenost. Tento jev, označovaný jako ‚klam příchodu‘, zkoumá psycholog Tal Ben-Shahar. Jde o pocit, že po dokončení školy, kariérním růstu nebo koupi nového domova přijde kýžené štěstí. Odborníci však upozorňují, že takový pocit bývá často krátkotrvající.
Proč tedy člověk stále touží po dalším úspěchu, přestože dosáhl toho, po čem toužil? Jedním z faktorů, jak vysvětluje kognitivně behaviorální koučka Elizabeth Walkerová, je fungování lidského mozku. Jakmile je dosaženo cíle, nervový systém se promptně přeorientuje na další výzvy.
Tento cyklus může vést k pocitu, že jsme ‚v životě pozadu‘. Podle nedávné studie se takto cítí až 81 procent populace, přičemž mnozí upírají pohled na to, co jim stále chybí. Neuvedení dopamin, neurotransmiter zodpovědný za pocit motivace, hraje také klíčovou roli. Ten se zvyšuje při dosahování cílů a s jejich splněním napětí mizí, což může vyvolávat pocit prázdnoty.
Problém však není v samotných ambicích. Cíle jsou přirozenou součástí lidského života, ale spojení vlastní hodnoty s nekonečnou honbou za úspěchy může vést k opomíjení přítomného okamžiku. Psychologové na tuto problematiku upozorňují a nabízejí řešení. Walkerová doporučuje vedení deníku, kde si lidé připomenou úspěchy, i když nejsou perfektní.
Další doporučení zahrnují věnování pozornosti každodenním okamžikům a oceňování již dosaženého pokroku. Podle odborníků by naplnění nemělo záviset pouze na množství životních milníků, ale mělo by se projevovat především v běžných situacích. Rozložení pozornosti mezi velké cíle a malé úspěchy přináší dlouhodobější spokojenost a udržuje motivaci.
