Izraelský bezpečnostní kabinet přijal kontroverzní opatření, která mají zjednodušit židovským osadníkům možnosti získávat půdu na Západním břehu Jordánu. Tento krok, o kterém v neděli informovala agentura Reuters, je v rozporu s mezinárodním právem a vyvolal ostrou kritiku nejen ze strany Palestinců, ale i části mezinárodního společenství.
Podle navržených změn bude mimo jiné zrušena dlouholetá norma, jež izraelským soukromým osobám bránila v nákupu půdy v této oblasti. Západní břeh, který je Izraelem okupován od roku 1967, je přitom Palestinci a mnoha dalšími zeměmi vnímán jako klíčový pro vznik budoucího palestinského státu. Nyní však může dojít k jeho další kolonizaci izraelskými osadníky, což je považováno za překážku mírovému řešení.
Opatření rovněž dávají izraelským úřadům více pravomocí nad palestinskou populací v oblasti, včetně správy náboženských památek. Krajně pravicoví členové izraelské vlády, včetně ministra financí Becalela Smotriče a ministra obrany Jisraela Kace, otevřeně podporují tento rychlejší rozvoj osad.
Palestinský vůdce Mahmúd Abbás označil rozhodnutí za nelegální a vyzval Radu bezpečnosti OSN a amerického prezidenta Donalda Trumpa k zásahu. Současný izraelský premiér Benjamin Netanjahu, známý svým odporem k vzniku palestinského státu, se má setkat s Trumpem ve Washingtonu. Trumpovu administrativu sice zaznívají hlasy, že k formální anexi nedojde, avšak v praxi nebrání dalšímu rozvoji osad.
Budoucí palestinský stát by podle palestinské vize měl zahrnovat nejen Západní břeh, ale i Pásmo Gazy a východní Jeruzalém, který je již dlouho pod izraelskou kontrolou. Pásmo Gazy však zůstává poznamenané válkou, stejně jako spory kolem statusu Jeruzaléma přetrvávají.
Tento vývoj situace na středním východě tak nejen zvyšuje napětí mezi Izraelem a Palestinci, ale i svádí k mezinárodní diskuzi o budoucnosti regionu a dodržování mezinárodních dohod.
