V Dánsku došlo k významné změně v rámci povinné vojenské služby, která od pondělí trvá místo dosavadních čtyř měsíců nově jedenáct měsíců. Tento krok byl motivován zejména rostoucími obavami z bezpečnostní situace v Evropě, včetně konfliktu na Ukrajině, a snahou posílit vojenskou připravenost země.
Podle nových pravidel bude každoročně povoláno 7500 rekrutů oproti dřívějším 5000. Novinkou je také zapojení žen do povinné vojenské služby, což odráží širší snahu o větší rovnost v armádě. Rekruti nyní prodělají pět měsíců základního výcviku, následovaný šestiměsíční operační službou, přičemž se jim naskýtají nové specializace, jako je služba v dronové jednotce.
Změna se setkala s pozitivním přijetím od některých rekrutů, kteří v prodloužení služby vidí příležitost pro hlubší zapojení a lepší porozumění vojenské kariéře, jak sdělil devatenáctiletý Silas Nohr.
Rozšíření vojenské služby přichází v době, kdy Dánsko čelí tématu o budoucnosti Grónska. Napětí vzrostlo po výrocích bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž naznačil možnou anexi Grónska z důvodů americké národní bezpečnosti. Tyto ambice však Dánsko i Grónské úřady odmítají, a dánská premiérka Mette Frederiksenová zdůraznila, že Dánsko je připraveno bránit území NATO, včetně Grónska.
Související s posílením vojenské přítomnosti budou i někteří dánští vojáci v rámci povinné služby vysláni do Grónska, kde poprvé stráví delší dobu po boku stovky dalších vojáků, čímž se Dánsko připravuje na ochranu svého strategického území v Arktidě.
