Josefína Bakhita, která se narodila kolem roku 1869 v malé vesnici Olgossa poblíž Dárfúru v Súdánu, čelila už od dětství neuvěřitelným zkouškám. Už jako šestiletou ji unesli obchodníci s otroky, kteří ji následně prodávali na trzích v Chartúmu a El-Obeidu celkem pětkrát. Během té doby zažila ohromné utrpení, které zahrnovalo bití a bolestivé skarifikace. Její osud se změnil, když se dostala do rukou italského konzula v Súdánu, který se k ní choval s laskavostí. Po několika letech dorazila do Itálie, kde se poprvé seznámila s křesťanstvím, což zásadně ovlivnilo její další život.
Josefína později vstoupila do Kongregace Dcer Božské Lásky a postupně se stala známou svou laskavostí a pevnou vírou. Její příběh fascinoval mnohé, což vedlo k sepsání jejího životopisu, který se ihned stal bestsellerem. Během života užívala svou popularitu k šíření dobrého slova, pomáhala při péči o zraněné během válek a byla považována za oporu mnoha věřících. Její cesty ke svatosti završil papež Jan Pavel II. jejím svatořečením v roce 2000. Josefína se tak stala patronkou katolické církve v Súdánu.
Josefínin životní příběh připomíná, že i přes neutuchající utrpení je možné najít ve víře záchranu a naději. Dnes, v den jejího svátku, si lidé po celém světě připomínají její odkaz a zároveň i oběti obchodování s lidmi, které i dnes pokračuje. Josefína sama měla pro své trýznitele slova odpuštění, protože věřila, že její osud vedl k něčemu velkému – k duchovnímu osvobození a víře, která ji přivedla k roli v Kongregaci a nakonec až ke světici.
