Rozhodnutí Ústavního soudu o předběžném opatření ve sporu mezi prezidentem republiky a vládou vyvolalo vlnu kritiky z řad ústavních právníků a politologů. Aleš Gerloch, významný ústavní právník, považuje toto rozhodnutí za netradiční zásah do sféry, kde by Ústavní soud neměl zasahovat. Poukázal na to, že předběžné opatření v tomto typu kompetenčního sporu, kdy dochází k neshodám mezi státním prezidentem a vládními institucemi, není běžné a jde spíše o záležitost, kterou by měly řešit samotné politické subjekty.
Politolog Jan Kubáček označil jednání Ústavního soudu za „aktivistické“, což podle něj posiluje vliv zvyklostí, které mohou v budoucnu nahrávat politikům s aktivistickými sklony. Kubáček tvrdí, že rychlost, s jakou Ústavní soud přistoupil k řešení tohoto sporu, může být veřejností vnímána jako přílišná, protože v jiných výrazných případech soud přistupuje k rozhodnutím mnohem pomaleji.
I navzdory kritice Kubáček odmítl označení současné situace za ústavní puč, což prohlásil ministr zahraničí Petr Macinka. Podobné komentáře podle něj destabilizují veřejné vnímání a zbytečně dramatizují situaci. Gerloch také kritizoval výroky vládního zmocněnce Filipa Turka, který zpochybnil existenci Ústavního soudu, což Gerloch pokládá za útok na samotné základy Ústavy.
Ústavní soud svým rozhodnutím uložil vládě povinnost zajistit prezidentovi účast na summitu, což je dočasné opatření, než soud dojde k finálnímu usnesení v samotném kompetenčním sporu. Mezitím je všem stranám doporučeno hledat kompromis, aby se předešlo dalším konfliktům na politické scéně.
