Anglický režisér Harry Lighton debutuje na filmové scéně s dílem Pillion, inspirovaným knihou Adama Mars-Jonese, které zaznamenalo úspěch na filmovém festivalu v Cannes. Příběh nás zavádí do světa BDSM a motorkářské subkultury, kterou Lighton ztvárnil s ohledem na psychologické složitosti vztahů.
Hlavním protagonistou je Colin, jemný a starostlivý muž, který žije klidným životem s rodiči a zpívá v kvartetu. Jeho svět se dramaticky mění, když se setká s charismatickým gay motorkářem Rayem. Colin, toužící po naplněném vztahu, se dostává do psychických a fyzických pout, ze kterých se mu nechce ani nelze uniknout.
S příběhem se setkáváme skrze silné herecké výkony Harryho Mellinga a Alexandra Skarsgårda. Zatímco Melling brilantně vystihuje Colinovu poslušnost a křehkost, Skarsgård ztělesňuje Rayův magnetismus a dominanci. Tato dynamika je komplikována tím, že pro Raye je vztah spíše zábavou, zatímco Colinova láska roste a touží po rovnocenném partnerském sdílení.
Film, ač explicitní v zobrazování BDSM scén, je spíše příběhem závislosti a touhy po přijetí. Lighton se nesnaží o psychologickou hloubku či motivaci postav, ale spíše načrtává obraz vztahu, který navzdory vzájemnému souhlasu zůstává toxický. Absence psychologického pozadí u hlavních postav zanechává diváky s otázkami ohledně jejich motivací a osobních traumat, což filmu dává otevřený závěr plný spekulací.
Pillion je tak tímto spíše ilustrací vztahové dynamiky, kterou může být pro mnoho diváků obtížné pochopit nebo se s ní ztotožnit. Nabízí fascinující pohled na složitosti lidských interakcí a sílu lásky, jež může být destruktivní.
