Od ledna příštího roku čekají statisíce zaměstnavatelů nové úpravy v systému jednotného měsíčního hlášení. To bylo původně zavedeno s cílem zjednodušit administrativu a nahradit dosavadní množství jednotlivých formulářů. I když tato změna slibovala zjednodušení, byla spojena s mnoha komplikacemi a zmatky, které nyní mají řešit další úpravy.
Podle návrhu vládního nařízení, zaslaného ministerstvem práce a sociálních věcí do připomínkového řízení, dojde k aktualizaci tabulek údajů, které firmy poskytují v hlášení. Mezi očekávané změny patří zejména zavedení údajů týkajících se agenturního zaměstnávání. Ty souvisí se směrnicí o transparentním odměňování, jejíž cílem je zajištění větší rovnosti v platu a poskytnutí informací zaměstnancům o průměrné mzdě pro jejich pozici.
Začátek platnosti hlášení v dubnu narážel na nepřipravenost systému, což mělo za následek únik citlivých údajů bývalých zaměstnanců k dosud nezaměstnávajícím firmám. Navzdory této situaci byly spuštěny další úpravy, včetně změn pro náročné profese, které se budou týkat například údajů o odpracovaných směnách. Cílem je rozšířit okruh zaměstnanců, kteří mají nárok na benefity jako předčasný důchod nebo příspěvek zaměstnavatele.
Nová pravidla budou mít dopad i na moderní platformy jako Bolt nebo Rohlík, které budou muset odevzdávat údaje o své činnosti do evidence zaměstnavatelů. Tyto kroky se očekávají v souvislosti s novým zákonem, jehož projednání se blíží.
Zřejmě nejočekávanější aspekt nadcházejících změn je zátěž pro podniky, kterou již většina z nich pocítila při prvotním zavedení systému. Přes 9 z 10 firem hlásilo zvýšení pracovního náporu a většina z nich také zvýšené náklady na aktualizace účetních softwarů a práci externích účetních. Tyto výdaje mohou s novými změnami opět narůst, což připouští i samotné ministerstvo.
Za problematické spuštění a únik dat se omluvili zodpovědní ministři práce Aleš Juchelka a jeho předchůdce Marian Jurečka. Nyní se čeká, zda úpravy přinesou zjednodušení, nebo další komplikace pro zaměstnavatele.
