Bývalý americký prezident Donald Trump tvrdí, že během svého prezidentství dosáhl vítězství v konfliktu s Íránem. Skutečnost je však často odlišná. Jeho politika vůči Íránu zahrnovala jednostranné vystoupení z jaderné dohody, kterou uzavřel jeho předchůdce Barack Obama. Tato dohoda, i přes své nedokonalosti, omezovala íránský jaderný program prostřednictvím přísných kontrol.
Po Trumpově odstoupení od dohody v roce 2018 bylo Teheránu umožněno pokračovat v obohacování uranu, což zintenzivnilo riziko ozbrojeného konfliktu. Konflikty, které následovaly, vedly ke zničení značné části íránské vojenské infrastruktury, ale Írán stále disponuje dostatečným vojenským potenciálem. Tento fakt ohrožuje stabilitu v regionu i mezinárodní scénu.
Navzdory vojenským zásahům a sankcím zůstává íránský režim pevně u moci. Revoluční gardy posílily svou pozici a režim nadále podporuje teroristické skupiny, jako jsou Hizballáh a jemenské Hútíe. Navíc, uzavření Hormuzského průlivu ukázalo, jak je Západ zranitelný, což Teherán může kdykoliv využít jako nátlak.
Trump tvrdí, že zničil možnosti Íránu vyrobit jadernou zbraň, ale současná realita ukazuje, že jednání o íránském jaderném programu teprve začínají. Trumpova politika tak naopak mohla zvýšit napětí a složitost diplomatických jednání.
V konečném důsledku se situace blíží k tomu, odkud začínala – s rozvráceným Blízkým východem, zdraženou ropou a obnovením vyjednávání podobných těm, která vedl Obama. Přestože Trump hlásá vítězství, realita ukazuje na složitější situaci, která bude vyžadovat pečlivé diplomatické kroky.
