Půlstoletí uplynulo od největší tragédie v historii Československých aerolinek (ČSA) na domácí půdě. Dne 28. července 1976 se letoun typu Il-18, který odstartoval z Prahy do Bratislavy, neúspěšně pokusil o přistání a zřítil se do jezera Zlaté Piesky. Na palubě bylo 79 lidí, z nichž 76 zahynulo, což událost činí nejsmrtelnější havárií tohoto druhu v historii země.
Při příležitosti kulatého, padesátého výročí se u památníku obětí, odhaleného v roce 2014, konala pietní akce za účasti českého velvyslance na Slovensku Rudolfa Jindráka. Svou vzpomínku na tragédii sdílela i Eleonóra Bencúrová, která při nehodě ztratila svého manžela, nepracujícího mechanika na palubě. V rámci vzpomínkového aktu byly přečteny jména všech ztracených životů.
Havárii způsobila řada selhání, včetně špatné manipulace s motory, nestabilizovaného přiblížení a nadměrné rychlosti klesání. Před havárií muselo letadlo kvůli technickým problémům několikrát opakovat přistávací manévry. Používalo reverzní tah a chybně bylo manipulováno s motorem číslo čtyři.
Ještě před tragédií bylo letadlo vystaveno potížím na cestě z Tripolisu do Prahy, kdy byl hlášen problém s motorem číslo dva. Mechanik aerolinek ale zajistil, že stroj je letuschopný při návratu do Bratislavy. Některé teorie spekulovaly o odmítnutí kapitánovy žádosti o přistání v Brně, přičemž důvody se dohadovaly v souvislosti s přítomností vietnamské delegace. Tyto domněnky však odborníci odmítli.
V důsledku nehody byla oblíbená rekreační oblast Zlaté Piesky uzavřena až do roku 1979 kvůli úniku leteckého paliva do vody. Informační embargo, které tehdejší úřady uvalily, přispělo k nedostatku okamžitých zpráv a povědomí o míře tragédie. Hrozivé události zůstávají i po padesáti letech trvalou připomínkou rizik a důležitosti bezpečnosti v letecké dopravě.
