V Senátu se na 24. únor, den výročí ruské invaze na Ukrajinu, chystá veřejné slyšení zaměřené na bezpečnost Ukrajiny a obranyschopnost České republiky i Evropy. Cílem setkání je vyjasnit zahraničněpolitickou orientaci země a stanovit další bezpečnostní strategie. Předseda Senátu Miloš Vystrčil vyjádřil očekávání, že slyšení přinese odpovědi na otázky týkající se české pozice v mezinárodní politice, zejména v kontextu konfliktu s Ukrajinou.
Pozváni jsou premiér Andrej Babiš, prezident Petr Pavel a několik ministrů, včetně ministra obrany Jaromíra Zůny. Přestože Zůna svou účast původně potvrdil, nyní čelí konfliktu s naplánovaným velitelským shromážděním. Další významné osobnosti jako ministr zahraničí Petr Macinka si na slyšení účast neplánují kvůli jiným závazkům, například projevu v OSN.
Podle Vystrčila je zatím nejasné, kolik z pozvaných hostů nakonec skutečně přijde. Vyjádřil, že neúčast by sama o sobě byla signálem o důležitosti, kterou dotyční věnují otázkám bezpečnosti a transparentnosti vlády v této oblasti.
Veřejné slyšení využívá Senát jako alternativu ke sněmovním interpelacím, která umožňuje senátorům pokládat otázky vládním představitelům. Tento nástroj byl dosud využíván spíše sporadicky, avšak nyní dochází ke zvýšené intenzitě těchto setkání. Například jen letos už došlo k veřejnému slyšení o podpoře bydlení.
Politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity považuje iniciativu Senátu za logický krok z pohledu opozice. Míní, že senátoři vyhledávají příležitosti k profilování se na zahraničně-politických tématech, což může být pro vládu nevítané. Připomněl například cestu Vystrčila na Tchaj-wan, která byla v rozporu s postojem tehdejší vlády a prezidenta.
Přestože Senát hraje ve srovnání se Sněmovnou menší roli, jeho činnost je důležitá pro nastolení debat, které mohou mít dopad na vnímání vládní politiky obzvláště v oblasti mezinárodních vztahů.
