V posledních dnech došlo k významnému posunu ve vztazích mezi Moskvou a Washingtonem. Ruští představitelé, včetně kremelského poradce Jurije Ušakova, ministra zahraničí Sergeje Lavrova a jeho náměstka Sergeje Rjabkova, vyjádřili nespokojenost s postupem Spojených států. Tvrdí, že Washington nedodržuje závazky, které byly sjednány na summitu prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa v srpnu loňského roku na Aljašce.
Ruští činitelé často zmiňují takzvaného „ducha Anchorage“, který podle jejich názoru naznačoval ochotu USA zvážit ruské bezpečnostní a územní obavy v kontextu širšího mírového rámce. Tato rétorika se však výrazně změnila, když Ušakov prohlásil, že dohody, které na summitu vznikly, respektuje pouze jedna strana, což naznačuje frustraci z jednání Ameriky.
Podle Sergeje Lavrova naděje, že by západní státy mohly efektivně zprostředkovat rozhovory, vyprchaly. Kritizoval, že USA využily jednání k tomu, aby Ukrajina získala čas na posílení své vojenské pozice. Lavrov také poukazuje na to, že Washington už není objektivním prostředníkem, jak ukazuje pokračující tlak sankcí na Rusko.
Změna v ruské rétorice se kryje s rostoucími útoky Ukrajiny na ropnou infrastrukturu a vojenské cíle na ruském území. Moskva se snaží strategický dopad těchto útoků bagatelizovat, ale analytici varují, že efektivní ochrana a reakce na útoky jsou pro Kreml stále větší výzvou.
Podle politologa Gerharda Mangotta Moskva čelí narůstajícím ekonomickým a vojenským problémům a zoufale hledá diplomatický rámec, který by umožnil jednání na jejím základě. Oleg Ignatov z Mezinárodní krizové skupiny upozorňuje, že Moskva chce, aby se USA více angažovaly v jednání, přičemž evropské mediační snahy odmítá.
Aktuální kritika vůči Spojeným státům neznamená, že by rozhovory zcela ustaly. Koordinované stížnosti vysokých kremelských představitelů však naznačují, že Moskva začíná být netrpělivá kvůli absenci skutečných rozhovorů s Američany.
