Amerického prezidenta Donalda Trumpa provází kontroverze po uzavření dohody s Íránem, na kterou se snesla kritika i z jeho vlastní Republikánské strany. Dohoda, jež je výsledkem jednání s Teheránem, zahrnuje klíčové body jako ukončení vojenských operací, otevření Hormuzského průlivu a značné finanční injekce na obnovu Íránu. Pro mnohé republikány je však tato smlouva považována za strategicky pochybnou.
Mezi nejhlasitější kritiky patří republikánský senátor Bill Cassidy, jenž zdůrazňuje, že situace v Hormuzském průlivu se po uzavření dohody zhoršila. Podle něj nyní Spojené státy riskují, že Írán bude zastávat agresivnější postoj v budoucích vyjednáváních, jelikož zjistil, že strategie vyhrožování účinkuje. Cassidyho názor sdílí i další republikán, senátor Ted Cruz z Texasu, který varuje před riziky finanční podpory íránských vůdců bez adekvátních ústupků z jejich strany.
Kritický pohled na tuto dohodu zaujímá i bývalý viceprezident Mike Pence. Ten vyjádřil pochybnosti o tom, zda lze vůbec očekávat, že Írán se vzdá svých jaderných ambic. Pence naznačil, že pokud diplomatické úsilí selže, měly by Spojené státy zvážit vojenskou akci jako poslední kroky.
Na druhé straně stojí íránský hlavní vyjednavač Mohammad Kalíbaf, který označil dohodu jako úspěšnou, tvrdíc, že vyjednáváním získali více, než by dosáhli vojenskými aktivitami. Memorandum, poznamenané diverzními názory, je nyní předloženo americkému Kongresu k projednání. Dohoda předpokládá, že konečné schválení přijde od Rady bezpečnosti OSN.
Proces jednání o této dohodě byl do značné míry držen v utajení na žádost Íránu, což vyvolalo dodatečné spekulace. Viceprezident J. D. Vance potvrdil, že technická jednání k dohodě začnou o víkendu.
Tato dohoda, jakkoli mírová ve svém základním jádru, polarizuje politické nálady a zdá se být katalyzátorem dalších debat o strategickém postoji USA k Blízkému východu.
