Sabiha Gökçenová, první bojová pilotka na světě, zůstává osobností, která silně zasáhla do historie jak tureckého letectví, tak společenského vnímání role žen. Narodila se do rodiny bosenského původu, která čelila politickým peripetiím doby Osmanské říše. Osudové bylo její setkání s Mustafou Kemalem Atatürkem, vůdcem Turecké republiky, který Gökçenovou adoptoval a tím jí otevřel dveře k neomezeným možnostem vzdělání a rozvoje.
Gökçenová se začala věnovat letectví v době, kdy byly v Turecku prosazovány velké reformy, včetně rovnoprávnosti žen, a její kariéra v letecké armádě jí vynesla celosvětové uznání. Stala se vojenskou pilotkou poté, co absolvovala výcvik na Krymu a ve vojenské letecké škole v Eskişehiru. Své bojové dovednosti prokázala v roce 1937 během vojenské operace v provincii Dersim, která však měla pro svůj krvavý průběh i kontroverzní dopady.
Za svůj podíl na operaci obdržela státní vyznamenání, ale také čelila kritice za údajné potlačení kurdského povstání. Navzdory tomu se její příběh stal symbolem modernizace a pokroku v Turecku, i když zůstává předmětem debat. V roce 1938 proslavila Turecko přelet nad Balkánem a v letecké škole v Ankaře vzdělávala budoucí piloty. Přestože její kariéra zahrnovala mnoho úspěchů, neunikla spekulacím o jejím původu, jež tvrdily, že je arménského původu, což by byl paradox vzhledem k tehdejší politice Osmanské říše.
Nejen pro Turky, ale i pro celý svět, Gökçenová představuje vzor průkopnice, která překročila hranice své doby a inspirovala budoucí generace pilotů i bojovníků za práva žen.
