V posledních měsících se několik prominentních velitelů z Jednotek rychlé podpory (RSF) rozhodlo přejít k súdánské armádě, což vyvolává vlnu hněvu mezi obyvatelstvem. Nejnovějším přeběhlíkem je Alí Rizkalláh, jenž byl při svém přijetí v Chartúmu veřejně přivítán na tiskové konferenci a okamžitě obdržel pozici v ozbrojených silách. Tento čin však mezi obyvateli vyvolal obavy, že tito přeběhlíci se budou moci vyhnout odpovědnosti za zločiny, které údajně spáchali během tříletého konfliktu v Dárfúru.
Súdán od dubna 2023 trpí ničivou občanskou válkou, kterou provázelo rozsáhlé násilí, přičemž konflikty eskalovaly právě v Dárfúru, kde byla RSF nejsilnější. Obyvatelka tohoto regionu Halíma Ismáílová popsala strasti, které její vesnice zažila pod vedením Rizkalláhových jednotek, včetně vyhnání, násilí a osobního utrpení.
Napětí převládá i v jiných částech země, jako je Kordofán, kde lidé vyjadřují hněv nad přeběhnutím milicionářů k armádě. Jeden z místních obchodníků například plánuje žalovat Rizkalláha za údajné rabování jeho majetku. Právníci však upozorňují, že ve válkou sužované zemi je obtížné podobné případy dostat před soud.
Zástupci přeběhlíků se hájí proti obviněním ze snahy vyhnout se trestu. Například An-Núr Gúba, další bývalý velitel RSF, prohlásil, že je ochoten čelit právním následkům, pokud si to obyvatelé Súdánu budou přát. Armáda zatím upřednostňuje tyto velitele jako strategický tah k podpoře etnických rozkolů v řadách RSF, což již v minulosti vedlo k vojenským úspěchům.
Súdánská armáda těmito přeběhy posiluje své pozice, ale zároveň otevírá otázky týkající se spravedlnosti a odpovědnosti v probíhajícím konfliktu. Analytička Imádaddína Bádího tvrdí, že armáda využívá rasových a kmenových rozporů jako strategickou výhodu, přičemž se spekuluje, že přechody velitelů jsou důsledkem těchto etnických sporů.
