Německý ministr obrany Boris Pistorius čelí kritice ohledně plánované modernizace Bundeswehru v hodnotě 700 miliard eur, což představuje téměř 17 bilionů korun. Znamená to masivní investici do armádních technologií, jejíž efektivita je však zpochybňována předními ekonomy. Moritz Schularick, prezident Kielského institutu pro světovou ekonomiku (IfW), varuje, že značná část financí by mohla být použita neefektivně a bojová připravenost Německa by se tak nemusela výrazně zlepšit.
Podle Schularicka by peníze mohly být zbytečně vynaloženy na technologie, které jsou již zastaralé. Konkrétně zmiňuje tanky a fregaty, do nichž má směřovat velká část rozpočtu. Kritizuje rovněž postup Ministerstva obrany a vyzývá k zásadní restrukturalizaci procesu nákupu zbraňových systémů.
Ekonom se domnívá, že Německo by mělo přehodnotit svůj přístup k vojenským investicím ve prospěch moderních technologií jako jsou drony, umělá inteligence a satelitní technologie, které vyžadují méně lidských zdrojů. Zdůrazňuje důležitost jmenování centrálního koordinátora vojenských nákupů, který by byl schopný efektivně propojit kapacity německého průmyslu, start-upů a státních institucí.
Schularick rovněž navrhuje, aby se zaměřilo na rozvoj výrobních kapacit, namísto nákupu individuálních drahých vojenských zařízení. Takové továrny by v případě krize dokázaly rychle vyrobit potřebné množství zbraní, což by zvýšilo pohotovost a soběstačnost německé armády.
Financování této modernizace je plánováno z úvěrů, které mohou podpořit hospodářský růst, pokud budou efektivně využity. Schularick však varuje, že bez správné strategie hrozí, že investice vyprchá bez zásadních výsledků. Odvolává se přitom na evropské zkušenosti s výrobou očkovacích látek během koronavirové pandemie, kdy efektivní plánování výroby bylo klíčové pro zvládnutí krizové situace.
