Německá ekonomika zaznamenala v letošním druhém čtvrtletí nečekaný růst o 0,2 procenta, což je dvojnásobek ve srovnání s předpoklady analytiků agentury Reuters. Hrubý domácí produkt největšího evropského hospodářství tedy překonal předběžné odhady Spolkového statistického úřadu. Navíc byly zpětně revidovány i údaje za první čtvrtletí, kde nyní růst činil 0,4 procenta namísto dříve udávaných 0,3 procenta.
Tento pozitivní vývoj přichází navzdory očekávání negativních dopadů íránské války, která vypukla po útoku Spojených států a Izraele na Írán koncem února. Konflikt, který narušil přepravu ropy přes klíčový Hormuzský průliv, vyústil zejména ve zdražení pohonných hmot, což mělo obecně negativní efekt na globální i německou ekonomiku.
Kromě růstu HDP došlo k nárůstu exportu, který kompenzoval stagnující spotřebitelské výdaje. Naopak investice, které německá vláda podpořila miliardovými částkami do infrastruktury, paradoxně klesly. Tento stav ukazuje na složitou situaci, ve které se Německo nachází – i přes podporu se nedaří podmínky k investicím dostatečně zlepšit.
Německo je klíčovým obchodním partnerem České republiky, takže vývoj jeho ekonomiky je velmi podstatný také pro řadu českých firem. Přestože v posledních letech čelí německá ekonomika výzvám, včetně nedostatků pracovních sil, obchodních cel ze strany USA a konkurence z asijských trhů, zdá se, že se země dokáže s těmito obtížemi alespoň částečně vypořádat.
Současné projekce růstu německé ekonomiky na zbytek roku zůstávají skromné. Přední hospodářské instituty snížily svůj odhad letošního růstu na 0,6 procenta, zatímco vláda pod vedením kancléře Friedricha Merze očekává růst o 0,5 procenta. Tato čísla jsou výrazně pod původními odhady z loňského podzimu, kdy se očekával růst okolo 1,3 procenta.
