Protestní akce na Kubě, zaměřené na nedostatky v dodávkách elektrické energie, potravin a pohonných hmot, minulý víkend vyústily v násilný incident ve městě Morón. Demonstranti, kteří se původně sešli pokojně již v pátek večer, svou nespokojenost nakonec vyjádřili útokem na místní kancelář komunistické strany. Budova se dokonce dostala do plamenů, což je pro Kubu, kde jsou násilné veřejné protesty vzácné, výrazným signálem.
Dlouhodobé problémy s výpadky proudu a nedostatky základních komodit vycházejí mimo jiné také z mezinárodního tlaku na kubánskou ekonomiku. Bývalý americký prezident Donald Trump totiž přerušil dodávky venezuelské ropy na ostrov a hrozil dalšími sankcemi pro státy prodávající ropu Kubě. Tyto kroky ještě více prohloubily již existující krizi.
Kubánská vláda reagovala prohlášením, že zahájila jednání se Spojenými státy s cílem situaci alespoň částečně stabilizovat. Ačkoliv ústava z roku 2019 zaručuje občanům právo na protest, aplikace tohoto práva zůstává omezená.
V rámci posledního incidentu ve městě Morón došlo podle místních zdrojů k násilné výměně názorů s úřady. Skupina demonstrantů se poté uchýlila k vandalismu a zapálila nábytek z kanceláře. Policie následně zadržela několik osob a vyšetřuje zranění jednoho z demonstrantů, který měl padnout k zemi při zásahu policie.
Nepokoje v Morónu se odehrály jen několik dnů poté, co studenti havanské univerzity protestovali proti přerušení prezenční výuky, ke kterému došlo z důvodu zmíněného nedostatku pohonných hmot v důsledku americké ropné blokády. Omezení veřejné dopravy výrazně ztěžuje přístup k výuce, což vyvolává další vlny nespokojenosti zejména mezi mladými.
Tyto události znovu připomínají nedávné demonstrace z července 2021, kdy masové protesty zaznamenaly svou největší intenzitu od revoluce v roce 1959. Budoucí vývoj na Kubě zůstává nejistý, avšak pokračující snaha o dialog mezi kubánskými a americkými úřady může naznačovat snahu najít řešení.
