Stoupající ceny pohonných hmot znovu rozvířily politickou debatu o možném snížení daní. Současná ministryně financí Alena Schillerová čelí kritice za to, že v minulosti, kdy patřila k opozičním vůdcům, prosazovala nižší daně na pohonné hmoty, zatímco nyní, když je ve vládě, tuto možnost zavrhla.
Smutným opakováním historie jsou současné geopolitické konflikty, jako je útok Spojených států a Izraele na Írán, které připomínají turbulentní cenové skoky z roku 2022, kdy rusko-ukrajinská válka způsobila prudké zdražení pohonných hmot.
V roce 2022 hnutí ANO, včetně Aleny Schillerové, tehdy šéfky poslaneckého klubu, navrhlo snížení daní na paliva, aby ulevilo občanům. Hnutí dokonce navrhovalo zastropování cen benzínu a nafty coby reakci na stoupající zátěž domácností. Vláda tehdy učinila částečné kroky, když dočasně snížila spotřební daň na naftu.
Dnes se však Schillerová, již jako ministryně financí, staví proti podobným opatřením navrhovaným současnou opozicí. Návrh ODS na snížení spotřební daně o 1,70 koruny na litr označila za nesystémový a varovala před významným dopadem na státní rozpočet, který by přišel o 11 miliard korun. Navíc tvrdí, že takové opatření by mělo jen omezený dopad na ceny.
Ministryně Schillerová se také odkazuje na kontakty s trhem jako další důvod, proč by úpravy daňových legislativ neměly reagovat na aktuální fluktuace komodit na burze, což by mohlo vyslat nesprávné signály.
Tato proměna ve stanovisku Schillerové vyvolává otázky ohledně konzistence politického přístupu jejích a jejího hnutí ANO, což vede k tomu, že současná krize na trhu s pohonnými hmotami se stává i krizí politického připomínání minulosti.

