Herečka a principálka Iveta Dušková, partnerská polovina nekonvenčního manželství s Jaroslavem, žije pro své divadlo, rodinu a literární tvořivost. Strávila čtyři dekády budováním umělecké kariéry a současně se stala babičkou osmi vnoučat, pro která napsala a vydala knihu pohádek. Tento soubor příběhů, věnovaný každému z vnoučat, vznikl s podporou nakladatelství Albatros. Jelikož chápe divadlo jako místo spolupráce, snaží se na nové scéně ve Velkém mlýně v Libni nabídnout kvalitní program pro různorodé publikum. Ačkoliv stěhování z Malé Strany bylo náročné, Dušková je přesvědčena o smyslu svého pokračování.
Na její herecké cestě ji žene představa světa plného harmonie a spolupráce, což odráží i ve svém angažmá u Divadla Kampa. Navíc zvažuje scénář o Boženě Němcové, které je velkou obdivovatelkou. Pokouší se tím o sondu do myšlenkového světa této významné spisovatelky v kontextu dnešní doby. Němcová je pro Duškovou symbolem upřímnosti a opravdovosti, vlastností, které by podle ní měly být znovuobjeveny i v moderní společnosti.
Dušková si v osobním životě cení harmonie, ať už v tanci, nebo rodinných vztazích. Manželství pro ni znamená trpělivost a uvědomění si hodnoty lásky. Nahlíží kriticky na dnešní společnost, zejména na chaos moderní identity, a doufá, že se lidé vrátí k tradičním hodnotám a vztahům.
