Česká psychiatrická péče se potýká s rostoucím problémem zhoršujícího se psychického zdraví dětí a mladistvých, varuje Jiří Horáček, psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví. Problém je podle něj natolik závažný, že vyžaduje okamžitou reakci.
Horáček vystupuje s přesvědčením, že strategie, jak se s těmito otázkami úspěšně vypořádat, již existuje. Jediné, co chybí, je její realizace a potřebná podpora. Vláda premiéra Andreje Babiše, která považuje problematiku duševního zdraví mladistvých za prioritní, představuje dle Horáčka potenciálního spojence v této věci.
Koordinace napříč vládními resorty je pro dosažení pokroku klíčová. Jiří Horáček zdůrazňuje důležitost efektivního využití omezených zdrojů v oblasti duševního zdraví. Podle něj je nutné přesunout pozornost z tradičních psychiatrických institucí na komunitní péči, která by se měla zaměřit na konkrétní problémy současné populace, zejména dětí a dospívajících.
Seznam potíží, s nimiž se mladí lidé potýkají, se rozšířil, zahrnující hraniční poruchu osobnosti, emočně nestabilní poruchu a sebepoškozování. Tato situace vyvolává obavy odborníků, protože počet nových diagnóz neustále roste.
Stávající psychiatrická reforma, která se zaměřovala na humanizaci lůžkových zařízení, zatím neadresovala aktuální potřeby mladší generace. Nová Centra duševního zdraví mají teprve reagovat na současnou situaci, kdy psychické potíže dětí a adolescentů nabírají na vážnosti a rozšíření.
Horáček však varuje, že se situace nelepší, ale naopak se zhoršuje, a to i přes dosavadní reformní kroky. Aktuální trendy, které přispívají k psychickým nemocem mladých, nadále nabírají na intenzitě a vyžadují naléhavé řešení. Snaha o koordinovanou a účinnou reakci je tedy důležitější než kdykoli předtím a vyžaduje jak strategické plánování, tak politickou a veřejnou podporu.
