V neděli přednesl íránský prezident Masúd Pezeškján jednoznačnou zprávu ohledně pokračujícího obohacování uranu v jeho zemi. Navzdory probíhajícím jednáním mezi Teheránem a Washingtonem uvedl, že Írán nehodlá upustit od této činnosti, která je klíčovou součástí jeho jaderného programu. Tento postoj pravděpodobně ztíží dosažení dohody mezi oběma zeměmi.
Podle Pezeškjána jsou Spojené státy znepokojeny možným vývojem jaderné zbraně v Íránu. Írán se ale zavazuje písemně potvrdit, že o výrobu jaderné bomby neusiluje. Tento závazek se údajně objevil i v novém memorandu mezi oběma státy. Nicméně, prezident jasně sdělil, že jejich práva na obohacování uranu se nevzdají, což naznačuje, že budou od druhé strany požadovat, aby tento postoj respektovala.
Washington nadále tlačí na Írán, aby omezil svou činnost v této oblasti. Mezi požadavky USA patří dočasné zastavení obohacování uranu a předání či rozředění více než 400 kilogramů uranu, který byl obohacen na 60 procent. Kromě toho USA chtějí, aby Írán ukončil provoz kaskád odstředivek, které jsou klíčové pro obohacování uranu.
Navzdory písemným závazkům ze strany Íránu se vyskytují obavy o jejich důvěryhodnost, jelikož neobsahují konkrétní záruky. Zachování provozovaných zařízení dává Íránu možnost obohacovat uran do míry, kdy by mohl být využit k vytvoření jaderné zbraně. První fáze obohacování uranu je technologicky náročná, avšak další stupeň, nezbytný pro válečné účely, je již méně složitý.
Toto stanovisko Íránu pravděpodobně povede k další eskalaci napětí na mezinárodní scéně, protože obě strany zůstávají na svých pozicích. Jestliže se nepodaří nalézt kompromis, zůstane íránská jaderná otázka jedním z hlavních bodů globálního zájmu a obav.
