Film „Plivu na váš hrob“ z roku 1978 izraelsko-amerického režiséra Meira Zarchiho představuje unikátní horor, který se neodehrává během temných nocí, ale za jasného denního světla. Svým pojetím narušuje tradiční očekávání žánru a otevírá diskusi o extrémním násilí ve filmové tvorbě.
Hlavní postavu ztvárňuje Camille Keatonová, která není pouze krásou afektujícím světem showbyznysu, ale má za sebou vlastní těžké životní zkušenosti. Role začínající spisovatelky Jennifer Hillsové, jež si pronajímá chatu na novoanglickém venkově, se pro ni stala výzvou nejen z pohledu hereckého výkonu, ale také psychické odolnosti. Hillsová hledá na venkově útočiště pro psaní knihy, místo klidu však nachází utrpení a násilí, které pro ni místní komunita představuje.
Film používá přímočarost a brutalitu, aby ukázal nízkost lidských pudů. Dívka, aniž by se obrátila na policii, se rozhodne jednat podle vlastní spravedlnosti. Chladnokrevná a propracovaná pomsta je ústředním tématem příběhu inspirovaného režisérovým skutečným zážitkem. V polovině sedmdesátých let Zarchi pomohl napadené dívce v parku v New Yorku, kterou policie přešla se značnou lhostejností. Tato událost přetavena do filmového scénáře zcela jistě přispěla k vytvoření hluboce znepokojivé atmosféry snímku.
V hlavní roli Keatonová, daleko od svých předchozích italských a hollywoodských snah, exceluje především díky své síle a odolnosti. Postava Jennifer Hillsové, vzdorující násilí bez použití střelných zbraní, rezonuje i díky tomu, jak její představitelka dokázala přežít vlastní těžké životní zkoušky. Keatonová vstoupila na plac s jizvami, fyzickými i psychickými, a její výkon je tomu odpovídajícím způsobem intenzivní.
Tento filmový opus oživuje otázky nejen o etických limitech zobrazení násilí na plátně, ale také o důsledcích individuální spravedlnosti. Přestože je náročný ke sledování, nesporně obohacuje kinematografický svět o dílo, které se nedrží zpátky ani v jediné scéně.
