Praha se ocitla v zajetí extrémního horka, které dosahuje rekordních hodnot. Náměstí Jiřího z Poděbrad, nedávno zrekonstruované a takřka bez vegetačního krytu, se stalo ukázkou toho, jak taková vedra mohou ovlivnit městské prostředí. Během měření prováděného redakcí Novinek společně s pražským konstruktérem měřicí techniky Danielem Rozenem bylo v neděli odpoledne na přímém slunci zaznamenáno úctyhodných 54 °C. Povrchy jako lavičky či skluzavky na dětském hřišti dokonce vystoupaly k téměř 60 °C.
Podle Daniela Rozena, který využil k měření teploty inovativní techniku kombinující sériově vyráběné komponenty a infračervený teploměr, jsou tato data velmi znepokojující. Poukazují na tendenci městských oblastí měnit se vlivem klimatických změn v oblasti připomínající svou teplotou Saharu.
Meteoroložka Dagmar Honsová potvrdila, že měřená data odpovídají realitě současných klimatických podmínek, kdy Praha zažívá již jedenáctý tropický den za sebou. Fenomén městského tepelného ostrova zvyšuje teplotní rozdíly mezi městem a venkovem až o deset stupňů, zvláště během noci, kdy městská infrastruktura uvolňuje během dne absorbované teplo.
Podle Honsové jsou teplotní rekordy, které Česká republika nyní zažívá, bezprecedentní. Ve většině části země teploty přesahují 30 °C již od dopoledních hodin, což vytváří neúnosné podmínky zvláště pro citlivé skupiny obyvatel. Meteoroložka dodává, že se doporučuje zůstat doma, zejména během odpoledních hodin, kdy slunce svítí nejintenzivněji.
V těchto dnech je atmosféra sálajícího tepla v ulicích Prahy výzvou nejen pro obyvatele, ale i pro městské plánování v souvislosti s adaptací na změny klimatu. Jak se zvyšuje frekvence těchto vln veder, stává se z jejich zvládání prioritní otázka městských aglomerací. Ukazuje se tak nutnost hledání nových řešení, jak zmírnit dopady globálního oteplování na městskou společnost a infrastrukturu.
