Evropské zemědělce letos zasáhla červnová vlna nebývalých veder, která zásadně ovlivnila jejich úrodu. Došlo k významnému snížení očekávané sklizně obilí, konkrétně o téměř devět milionů tun v rámci Evropské unie a Velké Británie. Finančně to znamená ztrátu více než dvou miliard eur, což je v přepočtu přes 48 miliard korun.
Podle analytika Toma Lancastera z britské organizace ECIU tato situace představuje dvojí hrozbu. Zemědělci přijdou o část příjmů a zároveň se zvýší tlak na potravinovou bezpečnost v Evropě. K hlavním zasaženým zemím patří Francie, kde byla očekávaná sklizeň snížena o více než čtyři miliony tun, což se finančně rovná ztrátě okolo 891 milionů eur. Vedra zásadně zasáhla zejména kukuřici, klíčovou plodinu Francie a Maďarska, během kritické fáze opylování.
Celkově klesl odhad sklizně kukuřice v Evropské unii a Velké Británii z původních 57,2 na 52,7 milionu tun. Tento pokles bude mít patrně dopady i na zvyšující se ceny krmiv, což se v příštích měsících projeví i na nákladech chovatelů hospodářských zvířat.
Země, které zažily největší ztráty, zahrnují kromě Francie také Maďarsko, Španělsko a Německo. Kromě kukuřice byly poškozeny také pšenice a ječmen. Analýzy však zatím nezahrnují ztráty ve živočišné výrobě nebo produkci zeleniny. Mohlo by tak dojít i k výraznějšímu dovozu kukuřice z Ukrajiny nebo Brazílie.
Červen byl v západní Evropě nejteplejší od začátku měření, s teplotami tři stupně Celsia nad průměrem let 1991–2020. Ve Francii teplota dosáhla až 43 stupňů Celsia, v Maďarsku přes 40 stupňů. Vědci upozorňují, že změna klimatu zřejmě podobnou vlnu veder zesílila, což je varovným signálem pro budoucnost. Pokud se nepodaří omezit emise a zpomalit oteplování, mohou evropské zemědělství zasáhnout ještě vážnější následky.
