V Evropské unii se znovu rozproudila intenzivní debata ohledně využívání jaderné energie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila lítost nad rozhodnutím některých zemí odstoupit od jaderné energetiky, což považuje za strategickou chybu. Zároveň poukázala na to, že jaderná energie může být spolehlivým a cenově dostupným zdrojem pro nízkoemisní výrobu elektřiny. Evropská unie se tedy chystá podpořit nové jaderné projekty finančními prostředky.
Na druhé straně se Německo, které v roce 2023 úplně vypnulo své poslední jaderné bloky, k tomuto zdroji energie vracet nehodlá. Kancléř Friedrich Merz, i když osobně s názorem Leyenové souhlasí, tvrdí, že návrat k jádru by byl politicky neprůchodný. Takové rozhodnutí by ve Spolkovém sněmu nenašlo podporu, zejména v koalici, kde sociální demokraté zastávají vůči jaderné energii odmítavý postoj. Ministr životního prostředí Carsten Schneider kritizuje ekonomickou nákladnost a rizika spojená s jadernou technologií.
Kritici jaderné energie v Německu poukazují také na neúspěchy v oblasti malých modulárních reaktorů, jejichž technologické a ekonomické přínosy se dosud nepodařilo prokázat. Vedoucí představitelé energetického sektoru, jako je šéf RWE Markus Krebber, varují před investicemi do těchto technologií, protože nabízejí vysokou míru nejistoty v oblasti nákladů a časového plánu.
Mezitím se jiné evropské země, včetně Francie, Švédska, Itálie a Česka, přiklánějí k podpoře jaderné energetiky a vytvářejí alianci na podporu jejích projektů. Tato diskuse se navrací do popředí zejména v dobách energetických krizí, kdy je třeba řešit kolísání energetické produkce z obnovitelných zdrojů a narušení dodávek fosilních paliv. Otázka stabilních jaderných zdrojů tak znovu získává na významu v kontextu zabezpečení energetických potřeb Evropy.
