V anglickém městě Hook čelí devětasedmdesátiletá Rita Seymourová neobvyklému zákazu. Dvě maloobchodní řetězce Sainsbury’s a Argos rozhodly, že seniorka již nebude mít přístup do jejich poboček v celé Británii. Podle samotné Rity si jen chtěla koupit loterijní sázenku, ale prodavačka ji dlouho ignorovala. Když ji Rita počtvrté oslovila, byla obviněna z hrubého chování a přivoláni byli manažeři prodejny.
Incident eskaloval do takové míry, že ji prodavačka obvinila z krádeží, což Rita popírá. Situace se vyhrotila natolik, že prodavačka Ritu údajně chtěla fotografovat, což seniorka odmítala. Podle informací není jasné, zda Seymourová svou sázenku nakonec zakoupila. Následující den, když se pokusila do prodejny opět dostat, byla zastavena zaměstnanci a informována o rozsáhlém zákazu vstupu.
Rita se pokouší proti rozhodnutí bojovat, protože s tím nesouhlasí. Podle ní je zákaz neoprávněný a chce očistit své jméno. Vedení společnosti však na svém postoji trvá a považuje zákaz za důsledný krok vůči opakovanému nevhodnému chování v prodejnách. Zákazníci a zaměstnanci se podle společnosti musí cítit bezpečně a vítáni.
Supermarkety, jako soukromé subjekty, mají právo odmítnout službu či zakázat přístup do svých prostor, pokud se domnívají, že došlo k porušení pravidel. Důvody však nesmějí být diskriminační. Typické případy zákazů vstupu zahrnují agresivitu, výhrůžky nebo krádeže.
Ritina nová situace znamená, že musí dojíždět do vzdálenějšího obchodu Tesco, což pro ni představuje ztížení běžných nákupů.
Celý případ upozorňuje na napětí, jež může nastat mezi zákazníky a obchodními řetězci v případě nesourodého chování, a zdůrazňuje práva obou stran na komfort a bezpečnost při nakupování.
