V Polsku se chystá výrazné snížení daně z přidané hodnoty na pohonné hmoty, které schválil premiér Donald Tusk. Nová míra DPH by měla klesnout ze současných 23 procent na osm procent. Tato opatření by měla ulevit řidičům postiženým výrazným zdražováním benzínu a nafty v reakci na rostoucí ceny surovin po nedávných událostech na Blízkém východě.
Útoky Spojených států a Izraele na Írán, jež se odehrály na konci února, způsobily výrazné narušení lodní dopravy v Hormuzském průlivu, který je klíčovým místem pro přepravu ropy a plynu. V důsledku toho se ceny ropy na světových trzích prudce zvýšily, což se promítlo i do cen pohonných hmot.
Polská vláda zareagovala na tuto krizovou situaci urychleným snížením daní, což by mělo podpořit stabilitu trhu a zmírnit ekonomický dopad na spotřebitele. Nově je také stanovena maximální denní cena paliv, což má zabránit nepřiměřenému zvyšování cen.
Naopak v České republice se vláda rozhodla situaci řešit sledováním marží prodejců benzínu a nafty. Aktuální statistiky ukázaly, že průměrné ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích dosáhly svého maxima za poslední tři a půl roku. Cena Naturalu 95 se zvýšila na průměrných 41,44 Kč za litr, zatímco nafta vystoupala na 47,90 Kč za litr.
Někteří čeští představitelé navrhují případná opatření, pokud by ceny pohonných hmot překročily hranici 50 korun za litr. Ministerstvo financí však zatím zůstává v postoji pozorovatele a věnuje pozornost klíčovým průměrům v rámci republiky, místo aby reagovalo na ojedinělé lokální cenové výkyvy. Vláda chce nadále sledovat vývoj situace, která je výrazně ovlivněna napjatými geopolitickými událostmi.
Různé přístupy české a polské vlády zdůrazňují rozdílné strategie v boji proti rostoucím cenům pohonných hmot a jejich důsledkům pro domácí ekonomiku a spotřebitele.
