Na jižním svahu Studniční hory v Krkonoších, kde se nachází známé sněhové pole přezdívané Mapa republiky, naměřili pracovníci Krkonošského národního parku letos historicky nejmenší vrstvu sněhu. Tloušťka sněhové pokrývky zde dosáhla pouhých 4,8 metru, což je rekordně nízká hodnota za celou dobu souvislého měření.
Mapa republiky leží v nadmořské výšce 1433 metrů a její specifické umístění a místní terénní podmínky tradičně zajišťovaly, že se zde sníh držel nejdéle v Krkonoších. Dochází zde ke značnému ukládání sněhu díky unikátním větrným proudům a tvaru terénu. Někdy zde sníh dosahuje mnohametrové výšky. Pro srovnání, v zimě 1999/2000 byla zdejší sněhová pokrývka neuvěřitelných 15,7 metru.
Vědecká sledování této lokality probíhají dlouhodobě, přičemž poslední roky jsou využívány moderní technologie včetně dronů. Zaměřování a analýza terénu poskytují důležitá data o vlivu sněhové vrstvy na mikroklima a vegetaci. Z hlediska ekosystému je důležité porozumět těmto změnám a sledovat, jak se proměňuje výška a rozložení sněhu v průběhu času.
Z vědeckého hlediska je Mapa republiky skutečně fascinující. Svůj název získala díky tomu, že tvar sněhového pole připomíná hranice prvorepublikového Československa, včetně částí, které postupně odtávají, až nakonec zůstává tvar středních Čech. I když je tento přírodní fenomén obtížně přístupný kvůli ochraně klidové zóny národního parku, je viditelný z několika míst v okolí a nabízí zajímavou podívanou pro turisty.
Pokles sněhové pokrývky na Mapě republiky upozorňuje na širší změny klimatu a jeho důsledky v horských oblastech. Pokud by trend nízké sněhové pokrývky pokračoval, mohlo by to mít důsledky nejen na místní flóru a faunu, ale i na vodní režim v oblasti. Vývoj sledují odborníci s nadějí, že získaná data přispějí k lepšímu pochopení těchto procesů.
