Evropa letos čelí mimořádnému období sucha, ale nový výzkum varuje, že nejde jen o nedostatek deště. Studie iniciativy World Weather Attribution odhaluje, že hlavním viníkem je rostoucí teplotní vliv, což způsobuje vyšší odpařování vody z krajiny, a to i za přítomnosti obvyklého množství srážek. Zatímco déšť zůstává relativně konsistentní, oteplování klimatu umožňuje vzduchu zadržet více vodní páry. To znamená, že po dešti se voda rychleji ztrácí z půdy, vegetace a jiných povrchů, což zvyšuje riziko měsíčního nebo ročního sucha.
Podle hydrologa Oldřicha Rakovce z České zemědělské univerzity je růst výparné poptávky atmosféry v důsledku klimatického oteplování významný a přispívá k intenzivnějšímu půdnímu suchu. Tento jev již letos způsobil v západní Evropě suché podmínky, které jsou pětkrát pravděpodobnější než v chladnějším, předindustriálním světě. Ve východní Evropě, kde déšť chybí už od loňska, je sucho ještě pravděpodobnější.
Francie například čelí nejhorší úrodě za půlstoletí, zatímco v Rumunsku se zemědělská půda zmenšila o více než milion hektarů díky suchým obdobím. Také Středomoří postižené ničivými požáry pociťuje důsledky nedostatku vody, stejně jako evropské řeky, kde nízké hladiny brání lodní dopravě a ohrožují jak ekosystémy, tak energetickou výrobu.
Simulace v Česku ukázala, že průměrný průtok řeky Labe u Děčína byl letos na historicky nejnižší úrovni. Jelikož je Česko na evropském rozvodí, spoléhat se na zahraniční vodní zdroje není možné, což zdůrazňuje nutnost zadržovat vodu v krajině. Studie doporučuje obnovit mokřady, zlepšit vsakování a impelentovat zemědělské praktiky, které pomohou udržet tolik potřebnou vodu v krajině.
