Na Ukrajině bylo zajato několik desítek zahraničních bojovníků, kteří se přidali k ruské armádě. Podle Dmytra Lubince, ukrajinského ombudsmana, pocházejí tito jedinci z 51 různých zemí. Zdůraznil, že jejich účast ve válce může mít vážné právní důsledky, což zmínil na setkání s představiteli ukrajinských diplomatických misí.
Podle britské stanice BBC bylo do července letošního roku na straně Ruska zabito nejméně 3589 cizinců z více než čtyř desítek zemí. Zároveň ukrajinské úřady evidují desítky zahraničních bojovníků, kteří se nyní nacházejí v ukrajinských věznicích. Agentura AFP dříve informovala o existenci věznice na západě Ukrajiny, kde jsou zadržováni zahraniční vojáci, kteří bojovali pro Rusko.
Mezi zajatými jsou lidé z různých částí světa, kteří často uvádějí, že se k ruské armádě přidali kvůli finančním slibům, falešným pracovním nabídkám nebo pod tlakem. Například někteří Afričané tvrdili, že byli nalákáni na civilní pracovní pozice a pak donuceni vstoupit do armády. Některé země, jako Togo, již svým občanům doporučily, aby necestovali do Ruska.
AFP také popsala individuální případy zajatců z dalších zemí, například Itala, který uprchl z vlasti před soudním řízením, nebo obyvatele Srí Lanky, který tvrdil, že k účasti na válce ho přiměl nedostatek obživy. Někteří zajatci, jako Uzbek, uvedli, že byli donuceni podepsat vojenskou smlouvu poté, co byli obviněni z trestných činů.
Lubinec také vyzdvihl další důsledky války, zvláště se zaměřil na tragické osudy ukrajinských dětí nuceně deportovaných do Ruska. Podle jeho slov je potvrzených případů deportovaných dětí přes dvacet tisíc, z nichž se do Ukrajiny podařilo vrátit pouhých 2425. Vyjádřil potřebu ukrajinských velvyslanců pomoci zorganizovat návštěvy mezinárodních delegací v centrech pro ochranu práv dětí, aby si uvědomili skutečné následky konfliktu.
