Češi jsou svědky napjaté debaty mezi ochranou predátorů a kontrolou přemnožené zvěře, která rozděluje odbornou veřejnost. Na jedné straně stojí Českomoravská myslivecká jednota a Agrární komora ČR, kteří volají po regulaci chráněných predátorů jako vlci či vydry, jež podle nich ohrožují hospodářství. Opozicí jsou soukromí zemědělci a ochránci přírody, kteří si myslí, že skutečný problém spočívá v přemnožené spárkaté zvěři a nedostatcích mysliveckého managementu.
Obě strany se shodují pouze na alarmujícím úbytku biodiverzity v české krajině. Zatímco myslivci a zemědělci tvrdí, že predátoři způsobují škody na chovech a rybnících, odpůrci těchto názorů obracejí pozornost na údajně nekontrolovatelnou populaci zvěře. Například přemnožení prasata divoká, jejichž odlov výrazně převyšuje normy, podle ochránců způsobují škody na přírodních stanovištích a omezení obnovy lesů.
Důvěryhodná data ukazují, že normovaná populace některých druhů jako je jelen sika a daněk skvrnitý, je v realitě několikanásobně překročena. Kritici tak argumentují, že škody napáchané přemnoženou zvěří daleko převyšují ty, které způsobují chráněné šelmy. Ekonomické ztráty z přemnožené spárkaté zvěře se odhadují na miliardy korun ročně.
Spor o ochranu přírody čelí silnému ekonomickému rozměru. Zatímco škody způsobené predátory jsou předmětem státních náhrad, ztráty způsobené vysokými stavy nepůvodní zvěře nejsou dostatečně kompenzovány. Jaký směr ochrany biodiverzity tedy zvolit, je otázkou, která rozděluje příslušné organizace.
Vzhledem k rozdílným pohledům je zřejmé, že konsensus v této otázce zůstává zatím v nedohlednu. Obě strany se však shodují, že současná situace je neudržitelná a vyžaduje okamžité řešení.
