Slovenský parlament v úterý rozhodl o zrušení zákona, který měl zavést nový Úřad na ochranu obětí trestných činů a oznamovatelů protispolečenské činnosti. Toto rozhodnutí následuje poté, co byl zákon pozastaven Ústavním soudem a jeho existence zkomplikovala vztahy s Evropskou komisí, která v důsledku pozastavila platby z plánu obnovy pro Slovensko.
Původní úřad zaměřený na ochranu oznamovatelů měl být transformován v rámci nové legislativy, jejímž cílem mělo být zefektivnění ochrany obětí a integrace rozdělených agend. Reakce Evropské komise, která pozastavila hodnocení žádostí o platby, však vyvolala mezi koaličními poslanci obavy o zajištění financí z Bruselu.
Koaliční strany proto navrhly a prosadily přílepek k zákonu o válečných pohřbech, který umožnil zrušení této legislativy. Důvodem bylo odstranění překážek pro uvolnění evropských fondů, jejichž blokace hrozila Slovensku ztrátou finančních prostředků v řádu stovek milionů eur.
Krok parlamentu se setkal s výraznou kritikou opozice. Poslanci opoziční strany Progresivní Slovensko, včetně šéfky klubu Zuzany Mesterové, vládu obvinili z chybné komunikace a nekompetence. Poslanec Július Jakab šel ještě dále a označil kroky vlády za nebezpečnou rozkládačskou politiku, která podkopává demokratické instituce státu.
Tento incident opět ukázal, jak důležité je pro státy Evropské unie průběžně komunikovat a konzultovat nové legislativní kroky s příslušnými evropskými institucemi. O komplikacích, které vznikly následně, mluvil i koaliční poslanec Peter Kmec, který vyzval ke zlepšení dialogu s Evropskou komisí.
Následné zrušení zákona potvrdilo, že jakékoli legislativní změny s potenciálním dopadem na mezinárodní finance a politiku musí být pečlivě vyhodnoceny a diskutovány nejen na národní, ale i mezinárodní úrovni, aby nedocházelo k ohrožení klíčových zájmů státu.
