Hospodaření českých obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí vykázalo v loňském roce přebytek ve výši 14 miliard korun, což je podstatně méně než rok předtím, kdy přebytek činil 52,1 miliardy korun. Klíčovou roli ve výsledcích hrálo hlavní město Praha, které samo o sobě dosáhlo přebytku 24,2 miliardy korun. Bez Prahy by obce a kraje skončily ve schodku, což ukazuje na nevyvážené finanční výsledky mezi hlavním městem a zbytkem republiky.
Celkové příjmy samospráv vzrostly o pět procent, dosahujíc téměř 893 miliard korun, přičemž převážnou část tvořily daňové příjmy. Výdaje samospráv narostly ještě výrazněji, konkrétně o 10,1 procenta, což je z velké části přičítáno zvýšenému investičnímu úsilí.
Kraje samy hospodařily se schodkem 1,6 miliardy korun, což je o 11,5 miliardy korun méně než v předchozím roce, zatímco obce včetně Prahy vykázaly přebytek 14,9 miliardy korun. I když samosprávy čelily snížení celkového přebytku, jejich investiční aktivita se poprvé po několika letech výrazně zvedla, dosahujíc částky 208 miliard korun. Tento vývoj přináší naději na rozvoj území a ekonomický růst.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové by však obce a kraje měly více zvažovat, jakým způsobem ukládají své úspory. Schillerová upozorňuje na neefektivní hromadění financí na běžných účtech, kde je znehodnocují inflační faktory, a navrhuje jejich uložení na účty České národní banky.
„Rád bych viděla, jak obce využívají své úspory k dalšímu růstu a rozvoji. Uložení peněz na správných místech může nejen zhodnotit jejich hodnotu, ale také podpořit státní pokladnu,“ dodává ministryně.
Celkové výsledky ukazují na robustní finanční řízení Prahy, ale také na prostor pro zlepšení finančního managementu v mnoha jiných oblastech republiky. Samosprávní jednotky se musí i nadále soustředit na efektivní využití svých finančních rezerv pro investiční potřeby, jež by dlouhodobě přispěly ke zlepšení životní úrovně obyvatel.
