Ruští vědci pracují na neotřelém projektu, který by mohl zásadně změnit vojenské i civilní taktiky sledování. V rámci experimentů společnosti Neiry, spojené se jménem dcery Vladimira Putina, se testuje možnost řídit let holubů a havranů pomocí implantovaných čipů. Tyto technologické zásahy umožňují operátorům vzdálenou kontrolu nad letem ptáků, kteří jsou navíc vybaveni kamerami na hrudi, čímž se promění v takzvané biodrony neboli „holubí kyborgy“.
Myšlenka využití zvířat ve vojenské oblasti není zcela nová; během druhé světové války se holubi podíleli na navádění střel. Vývoj technologie však nyní umožňuje jemnější a efektivnější implementace. Ptáci mají oproti tradičním dronům řadu výhod – nepotřebují baterie či častá přistání a mohou létat na trase až 400 km denně. Nevzbudí ani podezření, což je významná výhoda v kontextu utajených operací.
Vedení společnosti Neiry tvrdí, že jejich cílem je mírové využití, jako například pomoc při pátracích a záchranných operacích, nebo monitorování infrastruktury. Skeptici ale upozorňují na možné vojenské zneužití. Neiry obdržela rozsáhlou finanční podporu z kruhů blízkých Kremlu, čímž jejich projekt vyvolává další otázky.
Zkoumání řízení zvířat pomocí implantátů se netýká jen Ruska. Podobné aktivity probíhají i jinde na světě, například v USA a Číně. Tyto snahy sahají od dnes již legendárního výzkumu CIA s „dálkově ovládanými psími vrahy“ po čínské experimenty s kyborg včelami. V Rusku se již vycvičení delfíni používají k ochraně námořních základen, čímž se dynamika vojenského využití zvířat neustále mění.
Tyto vědecké pokroky otevírají diskusi o etických a bezpečnostních aspektech řízení živých tvorů a jejich dopadu na moderní společnost.
