Rusko podle nedávno zveřejněné analýzy Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) využívalo k špehování evropských zemí drony, které vypouštělo z lodí své stínové flotily. Tyto drony pravidelně porušovaly vzdušný prostor evropských států, narušovaly civilní lety, sledovaly vojenská zařízení a testovaly protivzdušnou obranu NATO. Analýza zkoumala celkem 144 incidentů, k nimž došlo v letech 2024 až 2026. Narušení vzdušného prostoru bylo obzvláště časté na konci roku 2025, kdy některá evropská letiště, včetně těch v Německu, Španělsku a Dánsku, musela být dočasně uzavřena.
Zpráva poukazuje na to, že ruské lodě, jež často nesly nejasnou vlastnickou strukturu a byly využívány Moskvu kvůli obcházení sankcí, pravděpodobně sloužily jako základny pro startování těchto dronů. Mezi podezřelá plavidla patřily například loď Arctica či tanker Boracay. Zpráva neměla přístup k úplným datům, takže se spíše zaměřila na centrální a severozápadní Evropu, zatímco narušení vzdušného prostoru východního křídla NATO nebyla podrobně zkoumána.
Incidenty zahrnovaly neidentifikovaná pozorování dronů, například 3. ledna 2025, kdy loď Arctica operovala u dánského pobřeží, kde bylo hlášeno až 20 dronů nad přístavem Køge. Drony byly podezřelé i v prosinci téhož roku, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Irsko a loď Vezhen byla zaznamenána v tamních vodách. Podle analýzy měly drony za úkol sledovat vojenské objekty a vyprovokovat aktivaci obranných systémů NATO, což by odhalilo slabá místa v obranné infrastruktuře.
Mezi nejpostiženějšími zeměmi byly Velká Británie, Nizozemsko, Belgie, Francie a Německo. Údajně se drony pohybovaly nad americkými vojenskými základnami ve Velké Británii a nad důležitými vojenskými zařízeními, včetně lokalit, kde se nacházejí jaderné zbraně. Tyto aktivity vyvolaly otázky o schopnosti evropských států reagovat na podobné hrozby rychle a efektivně.
