Rusko čelí vážným výzvám, které by mohly sloužit jako strategická příležitost pro Západ k zesílení politického tlaku na Moskvu. Intenzivní noční útoky na Kyjev, které zahrnovaly použití balistických raket, si vyžádaly třicet obětí a poškodily přes dvacet budov. Neschopnost Západu zajistit Ukrajině dostatek protiraketové obrany znovu zdůrazňuje nutnost posílení vojenské pomoci. Počet náletů se zvýšil díky nasazení dronů s proudovými motory, které jsou obtížně zničitelné současnými obranými prostředky.
Pozornost se však od těchto konfliktů přesouvá na vnitřní potíže Ruska. Ruský prezident Vladimir Putin přiznal problémy s dodávkami paliva, což evokuje vážnou krizi, o které se běžně v jeho režimu nehovoří. Na Krymu je nedostatek benzínu, což naznačuje širší ekonomické a logistické problémy v zemi. Ruská ekonomika, již oslabena sankcemi, zažívá pokles HDP a obtížnou situaci ve zbrojním průmyslu navzdory rostoucím cenám ropy.
Tyto problémy přicházejí v nedobrý čas pro Putina, který se připravuje na parlamentní volby na podzim. Ačkoliv je vítězství jeho strany Jednotné Rusko téměř jisté, Putin potřebuje silnou podporu pro pokračování vojenských operací na Ukrajině. Zvýšený tlak a problémy zasahující i vyšší střední třídu, klíčovou pro podporu režimu, mohou oslabit pozici Kremlu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj situaci využívá a zahájil čtyřicetidenní operaci, která má cílit na rozrušení ruských zásobovacích cest, čímž by Rusko přiměl k jednání. Západ však musí poskytnout Ukrajině další vojenskou a politickou podporu, včetně zesílení protiraketové obrany.
NATO se chystá na důležitý summit v Ankaře, kde se očekává jednotná podpora Ukrajiny a důrazný vzkaz Kremlu. Trumpova podpora by mohla posílit jednotu aliance a politický tlak na Rusko. Je nutné jednat, než Rusko po volbách získá volnější ruce či dojde k nástupu radikálnějšího vedení, podobně jako v Íránu. Tento konflikt nenaplňuje jen ukrajinské zájmy, ale představuje širší hrozbu pro mezinárodní stabilitu.
