Ruskou centrální banku svírá dilema. Na jedné straně musí čelit inflaci, podpořené růstem cen paliv, což ji nutí udržovat úrokové sazby vysoko. Na straně druhé se na ni tlačí podnikatelé, kteří v čele s Alexandrem Šochinem, šéfem Ruského svazu průmyslu a podnikatelů, volají po jejich snížení.
Šochin upozorňuje na riziko ekonomických potíží, které by mohly vyvrcholit na podzimní vlně bankrotů. Aktuální úroková sazba je na úrovni 14,25 % a k jejímu poslednímu snížení došlo 19. června o pouhý čtvrt procentního bodu. O dalším vývoji této sazby se bude rozhodovat tento pátek.
Podmínky pro zachování sazby jsou podle Šochina pochopitelné. Ruskou ekonomiku zasáhly masivní zvýšení cen pohonných hmot, a to kvůli nedostatku zásob po útocích na rafinérie v důsledku ukrajinské krize. Od začátku roku ceny benzínu a nafty vzrostly o 18 %, což způsobilo výrazný cenový šok na trhu.
Dalším faktorem, který centrální banka zohledňuje, je federální rozpočet a rostoucí výdaje, které by vyšší úroky mohly pokrýt. Šochin však argumentuje, že současná politika dusí nové investiční projekty, které by mohly nahradit dovoz domácími výrobky a technologiemi.
Investiční aktivita se téměř zastavila. Nárůst výdajů do investic byl podle Šochina způsoben výhradně neplánovanými obnovovacími pracemi, které vznikly následkem ukrajinských útoků, nikoli skutečným rozvojem. Firmy si půjčují peníze pouze na opravy a ne na nové investice.
I přesto, že prezident Vladimir Putin mluvil o zmírnění měnové politiky díky zpomalení inflace, šéfka centrální banky Elvira Nabiullinová zůstává skeptická k jakémukoli snížení sazeb. Navíc k růstu cen paliv přispěly i globální faktory, jako uzavření Hormuzského průlivu, což vyústilo v nedostatek hnojiv a jejich zdražení.
Faktory, které centrální banka musí zvážit, jsou tedy mnohovrstevné, a rozhodnutí o vyvážení ekonomické stability a podpory růstu bude klíčové pro nadcházející ekonomické období.
