Na summitu NATO, který se konal v Ankaře, zazněly ze strany Českého prezidenta Petra Pavla důležité poznámky ohledně obranné politiky Evropy a rozpočtu české obrany. Jedním z klíčových závěrů bylo potvrzení potřeby, aby Evropa převzala větší odpovědnost za vlastní obranu, a zároveň zachování jednoty spojenců v rámci Severoatlantické aliance.
Pavel zdůraznil nutnost řešit v Česku otázky spojené s výdaji na obranu, protože podle současného vládního dokumentu je růst těchto výdajů do roku 2030 velmi pozvolný. „Aby bylo možné splnit přijaté závazky, je nezbytné každoroční navyšování výdajů o několik desetin procenta,“ uvedl prezident s obavami, že bez těchto úprav je dosažení cílů nepředstavitelné.
Podstatná část diskuze na summitu se točila kolem podpory Ukrajiny, nejen v rámci finanční, ale i materiální pomoci. Byla zdůrazněna potřeba pokračující muniční iniciativy, která poskytuje dělostřelecké zásoby napadené Ukrajině, a oproti minulému období byly pro nadcházející roky přislíbeny příspěvky ve výši 70 miliard eur.
Prezident Pavel se vyjádřil také k tomu, jak Česká republika přistupuje k mezinárodní solidaritě v této otázce. I když premiér Andrej Babiš naznačil, že Česko nepřispěje do zmíněného balíčku, Pavel považuje za důležité, aby země projevila solidaritu, třeba i symbolickým příspěvkem, a poukázal na příklad ostatních spojenců.
Vyzdvihl potřebu přehodnotit stávající postupy, včetně legislativních mechanismů pro vojenské akvizice, které podle něj již neodpovídají současným rychle se měnícím potřebám armády. Celkový trend směřování Evropy k větší odpovědnosti a podpora Ukrajině zůstávají klíčovými tématy pro další rozvoj spolupráce v rámci NATO.
