Pět států Severoatlantické aliance (NATO) by mělo do konce tohoto roku splnit ambiciózní nový cíl, který představuje investování 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Tento krok přichází jako reakce na loňskou dohodu aliance, jejímž cílem je do roku 2035 zvýšit obranné výdaje až na toto procento, přičemž další 1,5 procenta HDP má být určeno na širší bezpečnostní opatření, včetně infrastruktury a kyberbezpečnosti.
Mezi zeměmi, které již letos dosáhnou cíle, jsou Litva, Estonsko, Lotyšsko, Polsko a Řecko. Obzvláště Litva, která plánuje vynaložit 5,33 procenta svého HDP, vede v tomto ohledu mezi členskými státy. Ostatní země, jako například Estonsko a Lotyšsko, rovněž překročí hranici 5 procent.
Česko, které loni nevynaložilo na obranu požadované dva procenta HDP, letos tento cíl právě překročí, a to na 2,01 procenta. Podobný vývoj se očekává i u Albánie, zatímco Slovinsko se pod novým vedením také připravuje na splnění těchto požadavků.
Tlaky na zvyšování vojenských výdajů jsou částečně poháněny bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který kladl důraz na férové rozdělení obranných nákladů mezi členské státy NATO.
Výrazně se na průměru dvou procent HDP pohybují země jako Belgie, Portugalsko a Itálie. Na druhé straně Spojené státy americké, které mají klíčovou roli v rámci aliance, investují 3,17 procenta svého HDP. Německo, Británie a Francie také přispívají měrou, která převyšuje dvě procenta.
Podle předběžných odhadů by evropští členové NATO spolu s Kanadou měli letos vynaložit v průměru 2,53 procenta HDP na obranu, což je lehký nárůst oproti 2,31 procenta z roku 2025. Tato data reflektují úsilí aliančních států reagovat na rostoucí bezpečnostní hrozby a posilovat svou obranyschopnost na globální scéně.
